Všiváci

Ne, nemyslím tím naše děti, ale skutečně ty malé potvůrky vši. Měli jsme je doma před pár týdny a už tenkrát jsem věděla, že jakmile se jich úspěšně zbavíme, napíšu o tom zprávu do světa. Včetně mě jsme doma tři vlasatice, čtvrtá dorůstá, takže to byla otázka času, kdy se „usměje štěstí“ i na nás. A přišlo to a nebyla jsem připravená. Třeba článek o naší cestě k opět čistým hlavám někomu pomůže a bude připraven aspoň on (ona, že ano 🙂 ). Těchto pár řádků může minimálně uklidnit tím, že v tom nejste sami. 

Veš, co si budeme povídat, je tvor, který ve svých vlasech opravdu nechcete. Už jak na to pomyslím, zase se ve vlasech „drbu“. Vidět ten hmyz pohybovat se ve vláskách vašich dětí, nejčastěji holčiček, je, s prominutím, hnus vesmírný. A ještě větší odpor mě jímá, když si představím ty potvůrky ve svých vlasech. Mít vši není synonymum nemytých nebo zanedbaných dětí, popřípadě vlastních vlasů. Naopak, vešky se daleko raději usídlí v čistých vlasech, protože se jim tam lépe pohybuje než v těch mastných. Další poznatek: veš je čistě lidský parazit, takže je to jen o kontaktu s lidmi a ne například se zvířaty. To jen pro pořádek. 

Takže, jak to bylo u nás? Klasika:

Fáze 1.: PANIKA!!!

Rovnou říkám, nepropadejte jí. Je to zbytečné. Já jsem se zdržela soudobého trendu a nesedla jsem na internet a nevyhledávala informace. Asi jako mnoho maminek jsem poslala muže do lékárny pro „něco na vši“. Než se Vojta vrátil, začala jsem svlékat povlečení i povlaky z matrací, polštářky, koberečky, závěsná křesla, plyšáky, bundy a kombinézy a oblečení, se kterým se děti i my dostaly za poslední tři dny do styku. Vy to nedělejte. Možná to povlečení, ale více není třeba. Veš přežívá pouze ve vlasech a v blízkosti teplé pokožky. Jakmile se dostane mimo tělo člověka, začíná prochladávat. Za čtyři hodiny už prý není schopna pohybu a sát krev, do dvaceti čtyř hodin umírá. A hnída to samé.

Fáze 2.: Začátek boje

Vojta se tedy vrátil z lékárny se dvěma šampóny proti všim s přiloženými hřebínky všíváčky (které nefungují ani za mák, nevyčesala jsem s nimi ani hnídečku ani vešku). Pokud šampon zafunguje, tak pouze na vši, které svým působením zahubí. Ale ani to není jistota. U nás to moc nezafungovalo. Pravda, po prvním umytí se zdálo, že je to dobré, ale na druhý den jsem vešky našla zase. Už jich nebylo tolik, cca o 70% méně, ale přece. Takže mytí znovu. Ale ani třetí den to nebylo bez vší, tak jsem vymyslela drastičtější metodu: asi hodinu před koupáním jsem nám vlasy prostříkávala slivovicí smíchanou s tea tree a levandulovým olejem. Než jsme se šli skutečně koupat, napatlala jsem nám šampon do vlasů a zabalila do potravinové folie a šli se podívat na jeden díl Ovečky Shaun. Ať se ty potvůrky už konečně zadusí!

 

Ať se zadusí!

Vešky snad byly odstraněny, ale co s těmi hnídami, kterých jsem tam pár našla? Prý jdou ven jen mechanicky, tedy ručně či hřebínkem. Přiložený hřebínek nefungoval, tak jsem zkoušela strhávat z vlasů jednu po druhé… uf. Několik jsem jich vyndala. U dětí snad dobré, ale co u mě?

Fáze 3.: Studium informací A SKUTEČNÝ BOJ

Říkala jsem si, že takhle to nejde, na to přece musí být nějaký fígl. Tak jsem se konečně zeptala strejdy Googla, co on na to. Vyskočilo mi plno stránek a článků, kde všude píšou to samé: šampony, lidské či psí, slivovice, vyčesávat. A nakonec, pro mě spásný objev, web bezvsi.cz. Založila jej jedna maminka, která kdysi řešila to samé, stejně jako další tisíce maminek. Informace zde jsou ucelené, ze zkušeností, dávají smysl a rady opravdu fungují. Odtud mám většinu informací, které vám zde sepisuji.

Web vznikl především k prodeji speciálního kouzelného všiváčka, který opravdu funguje. Ať už je na webu jakkoli vychvalován, nám zabral přesně tak, jak je psáno. Čili: čekala jsem na něj asi dva dny, do té doby jsem se snažila česat a vytahovat hnídy. Objednala jsem si hřebínek spolu s kondicionérem, který usnadňuje česání. Hřebínek má super husté kovové zuby na kterých jsou navíc vyryty mikrospirály. Při česání lehce drhne, ale zato zachytí vše, co na vlas nepatří. A jak jsem si myslela, že těch pár hníd z vlasů zvládám vyčesávat, tak s tímto hřebínkem jsem jich nevyčesala pár, ale celé DESTÍKY a k tomu ještě asi čtyři vešky. A druhý den už nic a tak to už zůstalo. Ještě asi týden jsem občas vlasy pročísla, ale už jsem nic nevyčesala.

Takže, hřebínek vřele doporučuji stejně jako pročíst si již zmíněný web https://www.bezvsi.cz/.

Přidávám ještě zkrácený návod na…

1. Prevence 

(i když je to jen částečná prevence, veška se k vám nastěhuje i tak, když bude dostatečně odolná, jde jen o to, že jich nebude tolik a brzy se jich zbavíte) 

  • Když se teda ve vašem okolí objeví všiváci, můžete si pořídit nějaké drahé přípravky na odpuzování vší nebo rovnou šampón v případě, co kdyby… a nebo si pořiďte TEA TREE OLEJÍČEK. Jeho vůni prý vši nesnáší. Můžete jej přidávat do vašeho běžného šamponu nebo si jej vmasírovat přímo do pokožky hlavy, nejlépe nad čelo, za uši a do zátylku. Taky jej můžete rozprašovačem nastříkat na polštář, do čepice a podobně. Když jej nebudete využívat proti vším, můžete jej nakapat do aromalampy na posílení imunity 😉 
  • A myslím, kdo máte doma vlasatice, pořiďte rovnou nějaký dobrý hřebínek všiváček, třeba ten mnou doporučovaný kouzelný (nevím, jestli jsou u nás k dostání i jiné stejně účinné, už jsem se po tom nepídila). 
2. Když už s vámi (tedy na vás) bydlí

(toto je postup, který se chystám provézt, až se objeví zase)

  • šampon pravděpodobně použiju zase, plno vešek se tím odstraní, i když to není 100%. Na stránkách bezvsi.cz teda paní píše, že stejně účinné je i použití pouze kondicionéru – nevím, musíme vyzkoušet… 
  • no a pak česat a česat
  • a česat 
  • určitě vyperu povlečení a oblečení jen z toho dne – a to spíš pro příjemný pocit

Takže, do toho! Za čistý vlas: BOJI ZDAR!!!

Na počátku byly plenky

Lépe řečeno, na počátku bylo asi padesát klasických starých čtvercovek, co mi tchýně přinesla z půdy po jejích dětech – tedy po manželovi a švagrech (!!!). Bylo to v létě roku 2015, kdy jsme čekali první dítko. Pro upřesnění, můj muž má ještě tři bratry. (Kdo by chtěl pořádný důkaz toho, že látkování je opravdu ekologisch a ekonomisch, zde je).

Já jsem vlastně ani pořádně nepřemýšlela o kladech a záporech toho nebo onoho přebalování. Látkování mi přišlo jako samozřejmé a přirozené. Otázkou bylo jen to, jak na to. Doby, kdy se naskládaly na sebe tři pleny naširoko (jak mi tenkrát tchýně ukazovala), jsou dávno pryč. Někdy tou dobou jsem poprvé navštívila malý obchůdek Majka-shop v Brně (dnes už jsou ve větších prostorách), což mi přišlo na ruku v tu pravou chvíli. Jenomže jsem odtamtud odcházela ještě více zmatená než jsem byla předtím. Bylo to, jako by na mě všechny ty hromádky a komínky naskládaných svrchňáků, AIO plenek, vkládaček a kdečeho, spadly a zavalily mě. Naštěstí se zrovna blížil termín kurzu látkových plen a to mě zachránilo.

Jak jsem se už zmínila, netrápila mě otázka jestli látkovat, ale jak mám zkombinovat přebalování s oněmi padesáti čtvercovkami s moderními možnostmi. Na kurzu jsem byla doslova osvícena a hned po něm jsem v obchůdku utratila asi šest tisíc najednou za všemožné vybavení a dovybavení pro miminko. Samozřejmě v tom bylo i plno drobností, které člověk hned nepotřeboval, ale to tak je, když začne nakupovat matka v očekávání plná hormonů pro své první miminko.

Nikdy se ze mě ale nestala látkující matka – maniačka. Nedávno jsem na ně narazila, mají dokonce i vlastní fejsbůkovou skupinu. Většinou to jsou mámy, co používají spíše AIO (all-in-one, rozuměj plenku, kterou jen nasadíš, sundáš a celou dáš do pračky, má to i svrchní nepromokavou vrstvu). Tyto maminky se nemůžou nabažit látkovek a kupují stále nové exempláře, mají třeba sto, některá i dvě stě plenek! (holky, kde na to berete peníze? 🙂 ) Některé látkující maminky jsou dokonce i zásadně proti používání jednorázových plenek. Nic z toho není můj případ. Samozřejmě mám velice dobrý pocit z toho, když používám textilní pleny, někdy jsou ale situace, kdy ráda šáhnu po jednorázovkách. Protože ale i já hledám způsoby, jak ulehčit přírodě, tak když jednorázovky, tak eko. Používám je v případě, že jsou děti hodně opruzené a chci je na chvíli udržet v suchu nebo když někam jedeme a chci mí menší zavazadlo nebo když nestíhám prát a dojdou mi svrchňáky :).

Dělám to tak, jak je mi to příjemné. Neříkám, že látkování není o trochu náročnější než používání jednorázovek – myslím hlavně časově. Všechno to praní, vymývání bobků, skládání plenek do zvolených skladů… ale když pak v sadě na sušáku svítí bílé plenky na sluníčku, je to to nejkrásnější znamení o tom, že v domě je miminko.