Lépe řečeno, na počátku bylo asi padesát klasických starých čtvercovek, co mi tchýně přinesla z půdy po jejích dětech – tedy po manželovi a švagrech (!!!). Bylo to v létě roku 2015, kdy jsme čekali první dítko. Pro upřesnění, můj muž má ještě tři bratry. (Kdo by chtěl pořádný důkaz toho, že látkování je opravdu ekologisch a ekonomisch, zde je).
Já jsem vlastně ani pořádně nepřemýšlela o kladech a záporech toho nebo onoho přebalování. Látkování mi přišlo jako samozřejmé a přirozené. Otázkou bylo jen to, jak na to. Doby, kdy se naskládaly na sebe tři pleny naširoko (jak mi tenkrát tchýně ukazovala), jsou dávno pryč. Někdy tou dobou jsem poprvé navštívila malý obchůdek Majka-shop v Brně (dnes už jsou ve větších prostorách), což mi přišlo na ruku v tu pravou chvíli. Jenomže jsem odtamtud odcházela ještě více zmatená než jsem byla předtím. Bylo to, jako by na mě všechny ty hromádky a komínky naskládaných svrchňáků, AIO plenek, vkládaček a kdečeho, spadly a zavalily mě. Naštěstí se zrovna blížil termín kurzu látkových plen a to mě zachránilo.
Jak jsem se už zmínila, netrápila mě otázka jestli látkovat, ale jak mám zkombinovat přebalování s oněmi padesáti čtvercovkami s moderními možnostmi. Na kurzu jsem byla doslova osvícena a hned po něm jsem v obchůdku utratila asi šest tisíc najednou za všemožné vybavení a dovybavení pro miminko. Samozřejmě v tom bylo i plno drobností, které člověk hned nepotřeboval, ale to tak je, když začne nakupovat matka v očekávání plná hormonů pro své první miminko.
Nikdy se ze mě ale nestala látkující matka – maniačka. Nedávno jsem na ně narazila, mají dokonce i vlastní fejsbůkovou skupinu. Většinou to jsou mámy, co používají spíše AIO (all-in-one, rozuměj plenku, kterou jen nasadíš, sundáš a celou dáš do pračky, má to i svrchní nepromokavou vrstvu). Tyto maminky se nemůžou nabažit látkovek a kupují stále nové exempláře, mají třeba sto, některá i dvě stě plenek! (holky, kde na to berete peníze? 🙂 ) Některé látkující maminky jsou dokonce i zásadně proti používání jednorázových plenek. Nic z toho není můj případ. Samozřejmě mám velice dobrý pocit z toho, když používám textilní pleny, někdy jsou ale situace, kdy ráda šáhnu po jednorázovkách. Protože ale i já hledám způsoby, jak ulehčit přírodě, tak když jednorázovky, tak eko. Používám je v případě, že jsou děti hodně opruzené a chci je na chvíli udržet v suchu nebo když někam jedeme a chci mí menší zavazadlo nebo když nestíhám prát a dojdou mi svrchňáky :).
Dělám to tak, jak je mi to příjemné. Neříkám, že látkování není o trochu náročnější než používání jednorázovek – myslím hlavně časově. Všechno to praní, vymývání bobků, skládání plenek do zvolených skladů… ale když pak v sadě na sušáku svítí bílé plenky na sluníčku, je to to nejkrásnější znamení o tom, že v domě je miminko.