Vytlačované perníky jsou tradicí samy o sobě a vždy jsem je chtěla vyzkoušet. Formu mám od maminky (tchýně), která má jednu starou (ta tmavá) a dvě si vyřezala na řezbářském kurzu, který pořádá (ale nevede). Jsem teprve na počátku cesty a proto sepíšu recept a postup, jaký jsem dělala teď a připíši změny, jaké udělám příště (až změny provedu a bude to fungovat, článek přetvořím). Nejsem totiž ten tip, co by jednu věc zkoušel několikrát, abych měla jistotu, že to opravdu funguje, ale rovnou sdílím výsledek a především nadšení :). Tento postup mám nyní vyzkoušený dvakrát, tudíž můžu říct, že docela funguje.
Recept na perníky mám TENTO
Příště jinak: méně sody. Perníky jsou dost nakynuté, někdy nejde vidět reliéf. Kdyby se ale vynechala úplně, hrozilo by, že by perníčky byly jen na ozdobu.
Postup:
- Do odleželého těsta vpracujeme ještě alespoň dvě hrsti mouky nebo co to jde.
- Formy musíme hodně vysypat buď škrobem nebo se taky používá hrachová mouka. Někdo formy vymazává olejem, nezkoušela jsem. Na vysypání formy jsem používala štětec
- Můžete si z těsta vyválet plát a z něj odkrajovat kusy a ty vytlačovat. Já jsem si rovnou odebrala z těsta, mezi prsty vytvořila placičku a vtlačovala. Prsty musí být také pomoučené, ať se vám těsto nelepí na prsty.
- Perníček vyjmete z formy. Pokud to nejde hladce, pomozte si opatrně třeba nožem.
Tip od mé kamarádky Valašské hospodyňky Hanky, když těsto při pečení hodně kyne: těsto na vytlačování nechám vychladnout v lednici a i vytlačené perníčky ještě nechám trochu vychladnout, aby v troubě nabyly co nejméně.
Po vytažení z trouby perníčky potírám rozšlehaným vejcem.
Pavli, napadlo mě, nedal by se použít igelitový sáček místo mouky nebo škrobu?
To mě upřímně nenapadlo. Mám v lednici zbytek těsta na ještě jednu várku, tak to zkusím. Díky, Hani, za tip 🙂